alienor: Zmizelé bych za to, jak je napsaná, dala klidně 10/10, ale měla jsem s tou knihou takový problém- nevím, jestli jsi už s příběhem trochu obeznámená, tak to radši napíšu obecně- zkrátka a dobře mi z chování jedné z postav bylo celou dobu úplně fyzicky špatně. Proto 8/10.

Aristokratka je fajn, taková pohodová četba, ne každému ten humor sedne, já mám tenhle styl ale ráda

Ta Fantastická paměť byla víceméně hlavně o budování paměťových "cest" (taková lehčí varianta paměťových paláců), což je věc pěkná a funguje perfektně, nicméně mi ještě žádná kniha neprozradila, jak ty paměťové cesty potom zase uklidit, abych do nich mohla uložit něco dalšího. Takže moje paměťová cesta stále obsahuje soupisku na nákup, nic víc se tam už nevejde a nemůžu se toho zbavit Ale je to důkaz toho, že co si takhle uložíš, si fakt zapamatuješ Já už si ten pitomý nákup pamatuju třičtvrtě roku

Mrtvá a živá je fajn, ale jak už jsem říkala na našem setkání, tak strašně moc mi připomínala Janu Eyerovou, že jsem si to ani nedokázala užít

Vidořád jsem ještě nečetla, mám na něj rezervaci v knihovně už několik měsíců. Už by to konečně někdo mohl vrátit!

Nebudu zapírat, u konce Anny Frankové jsem si dost poplakala. Ale člověk si pak víc váží toho, v jaké době žije.

Mnich byl fajn v tom, že na rozdíl od Tajemství nebyly hlavní myšlenkou peníze a cesta k bohatství, spíš naopak- minimalismus, oprostit se od zbytečností, hledat spíš vnitřní cestu a tak.