25 let, učitelka.
 |
Článek Knihy, které jsem letos přečetla
Komentáře k článku: Knihy, které jsem letos přečetla
hroznetajne: Áááááá, to je knih! 
Krása! 
Poprask v sýrové uličce mám zrovna doma a chystám se číst, tak jsem zvědavá 
. A Deník Anny Frankové mě tehdy až tak moc nebavil 
, asi jsem ho nečetla v ten správný čas...
alienor: Taky mám pár knih, které jsem zjevně nečetla ve správný čas- třeba Foucaultovo kyvadlo nebo Kdo chytá v žitě.
Třeba se k Anne Frankové ještě někdy vrátíš Ono kdyby to nebyly autentické záznamy, tak by vlastně šlo o celkem rozvláčnou nezáživnou knihu, ale když člověk přitom myslí na to, že se to opravdu stalo (tedy pokud budeme věřit, že ty deníkové záznamy jsou 100% autentické), tak z toho mrazí.
wolfgirl: Jestli chceš fakt origoš nápad tak si připrav pár sotvek na víc... zkus knížky Terryho Goodkinda. Je to fantasy, bez upírů, a podobných "ohleděných" věcí. Plno magie, do toho nějaká ta láska a tak, ale nemává se tam čarodějskou hůlkou... mě osobně právě tyto knížky přivedly na čtenářskou cestu. Ale jak říkám, první díl mě tehdy vyšel na asi 500kč takže fakt nákladné knížky. A četlas už Dívku ve vlaku? Jak jsem se tomu bránila, tak mě to nakonec chytlo 
alienor: Díky za tip na Goodkinda, to vypadá jako něco, co by mě mohlo bavit! A mají ho u nás v knihovně, takže i ušetřím
Dívku ve vlaku jsem nečetla, taky tomu humbuku kolem toho zatím odolávám, ale možná jí dám šanci
zlomenymec: Máš ráda scifi? Nedávno jsem četl Ready player one nebo Smrtelné stroje, a to bylo docela dobrý
alienor: Scifi mám docela ráda, pokud tam nejsou mimozemšťani a likvidace planet a vesmírných lodí 
I když letos jsem udělala výjimku a přečetla Knihu zvláštních nových věcí, kde zrovna mimozemšťani byli, ale takoví docela roztomilí
Koukala jsem na Databázi knih na popis těch dvou knih a obě vypadají zajímavě, obzvlášť ty Smrtelné stroje, ty si přečtu určitě. Díky za tip
zlomenymec: Ještě bych ti doporučil cokoliv od Isaaca Asimova (hlavně věci z Nadace)
lotte: Zmizelou asi četl celý svět kromě mě. 8/10 ale naznačuje, že bych tenhle nedostatek měla dohnat.
Aristokratku jsem slyšela skloňovanou ve všech pádech během praxe v knihovně, ta je zřejmě velmi oblíbená. Už párkrát jsem tu knihu držela v ruce, ale zatím ji vždy vrátila do police, ale měla bych se k ní vrátit.
Bylo Jak si vybudovat fantastickou paměť v něčem užitečné? Šikla by se mi.
Mrtvá a živá je nádherná knížka, přímo jsem ji hltala a běhal mi z ní mráz po zádech, prostě wow.
Kostičas jsem taky četla! A musím říct, že Vidořád se mi líbil víc. A taky musím říct, že jsem si vysloužila znechucený pohled kamarádky, když jsem řekla, že mám hrozně ráda postavu Jaxona Halla. Je to bídák, ale nelze mu upřít styl!
Denník Anne Frankové si chci přečíst už věčnost, ale vždycky se zaleknu toho, že mi to pak přijde moc smutné a líto...
Mnicha bych si měla přečíst a zjistit, v čem vězí ten povyk kolem něj....
alienor: Zmizelé bych za to, jak je napsaná, dala klidně 10/10, ale měla jsem s tou knihou takový problém- nevím, jestli jsi už s příběhem trochu obeznámená, tak to radši napíšu obecně- zkrátka a dobře mi z chování jedné z postav bylo celou dobu úplně fyzicky špatně. Proto 8/10.
Aristokratka je fajn, taková pohodová četba, ne každému ten humor sedne, já mám tenhle styl ale ráda
Ta Fantastická paměť byla víceméně hlavně o budování paměťových "cest" (taková lehčí varianta paměťových paláců), což je věc pěkná a funguje perfektně, nicméně mi ještě žádná kniha neprozradila, jak ty paměťové cesty potom zase uklidit, abych do nich mohla uložit něco dalšího. Takže moje paměťová cesta stále obsahuje soupisku na nákup, nic víc se tam už nevejde a nemůžu se toho zbavit Ale je to důkaz toho, že co si takhle uložíš, si fakt zapamatuješ Já už si ten pitomý nákup pamatuju třičtvrtě roku
Mrtvá a živá je fajn, ale jak už jsem říkala na našem setkání, tak strašně moc mi připomínala Janu Eyerovou, že jsem si to ani nedokázala užít
Vidořád jsem ještě nečetla, mám na něj rezervaci v knihovně už několik měsíců. Už by to konečně někdo mohl vrátit!
Nebudu zapírat, u konce Anny Frankové jsem si dost poplakala. Ale člověk si pak víc váží toho, v jaké době žije.
Mnich byl fajn v tom, že na rozdíl od Tajemství nebyly hlavní myšlenkou peníze a cesta k bohatství, spíš naopak- minimalismus, oprostit se od zbytečností, hledat spíš vnitřní cestu a tak.
rebarbora: Ty jsi neuvěřitelná čtenářka! Tolik knih, co ty přečteš za rok, já dám tak za dva, a to se ještě musím hodně snažit Ale co se týče tvého moudra, že čím víc knih člověk přečte, tím je náročnější, nezbývá mi než souhlasit 
Ono to platí všeobecně u všeho - já mám poslední dobou takovouhle krizi u filmů
Jinak z tvého seznamu se chystám na Panství Edenbrooke a Poldarka, ke kterému jsem začala teď mezi svátky koukat na seriál a moc se mi líbí Obě od tebe mají docela vysoké hodnocení, tak se na ně začínám fakt těšit 
alienor: Já jsem ten typ člověka, který chodí pořád s nosem zabořeným v knize
Panství Edenbrooke bylo moc fajn, hodně připomínalo knihy od Austenové. Taková příjemná romantika
Poldark je taky super, postupně vychází v překladu další a další díly, chystám se na Demelzu
rebarbora: Tipovala jsem, že Panství Edenbrooke bude ve stylu Jane Austenové, a proto mě zaujal Poldarka už mám objednaného rovnou tři díly
tlapka: Poslední dny mám pocit, že ač studentka literatury, čtu z celého serveru suverénně nejméně. Jste všichni skvělí! A snad se naplní název knížky č.5.
movies-and-tvshows®pismenkuje.cz: Páni, to je teda číslo - 65, krása! Jak koukám na ten seznam, tak pár společných knih máme i když já je nečetla v roce 2016. Myslím, že to budou tak dva roky, co jsem četla Tajemství letního odpoledne od Kate Morton a to se mi hrozně líbilo, stejně tak její Dům u jezera. Ženské romány obvykle moc nečtu, ale Kate Morton jsem si oblíbila, v knihovně mám od ní ještě Šepot vzdálených chvil,tak doufám, že se na ní brzy vrhnu a budu doufat, že nezklame. Nedávno jsem si pořídila Tmavé stěny Willardu a teď koukám, že jsi tomu dala 6/10 tak to zrovna není moc povzbudivé
alienor: Šepot vzdálených chvil je jediná kniha od Mortonové, kterou jsem ještě nečetla, mám to v plánu. Můžu doporučit od ní i Zapomenutou zahradu, ta byla taky fajn
Co se týče Willardu: na Databázi knih má 93%, já jsem tomu dala nižší hodnocení z těchto důvodů: zaprvé, ač mám normálně moc ráda knihy se dvěma časovými rovinami, tady na mě ta "moderní" linie puberťačky Izzy působila vyloženě rušivě, jako by se to tam vůbec nehodilo. Kdyby tam byla jen linka Clary, byl by příběh konzistentnější. Zadruhé: bylo tam tolik neštěstí, křivd, bezpráví, utrpení a bezmoci, že jsem chvílemi měla chuť tu knihu odhodit do kouta a už nikdy neotevřít- asi jsem přecitlivělá
Ale obálku to má moc krásnou
movies-and-tvshows®pismenkuje.cz: Souhlas obálka je vážně nádherná.Tak uvidím, co na to řeknu, teď mám něco rozečteného, ale rozhodně se na ní chystám....brzy (snad) Jinak když potkám milovníky Agathy Christie tak jsem vždy moc ráda, ta knížka je božská (Poirot
ovídky), taky mi jí Ježíšek nadělil, jsem ráda, že jí mám, je opravdu nádherná.
myfantasyworld: To je knih
Skoro žádnou jsem nečetla a většinu ani neznám, koukám, že mám co dohánět.
Hra na vraždu jsem četla a moc se mi líbila, ostatně jako skoro každá kniha od A. Christie, které jsem četla. Díky ní jsem začala číst detektivky.
Četla jsem Deník Anny Frankové, ale ten jsem nedočetla, jaksi jsem to nedokázala přečíst dokonce, teď už ale ani nevím proč.
alienor: Tak snad tam najdeš nějakou inspiraci
Agathu Christie zbožňuju, k Vánocům jsem si přála (a dostala) nově vydanou soubornou knihu povídek s Poirotem, má to asi 800 stran, je to obrovská a hrozně těžká bichle a nemůžu se dočkat, až si ji přečtu 
Mimochodem, viděla jsi ten dokument o A. Christie, který dávali teď o Vánocích v televizi? Byl moc zajímavý
Deník Anny Frankové je docela náročná četba (hlavně psychicky), takže se nedivím, že ji někdo nedočte