Každý rok před Vánoci mě přepadne touha vyházet všechny nepotřebné věci. Letos to teda přišlo brzo. Zřejmě za to může fakt, že dokončuju bakalářku a tohle je zřejmě jen další stádium prokrastinace. Ale tak co už, udělat se to musí.

Při debordelizaci dodržuju pravidlo "dvouleté záruční lhůty" aneb vše, co jsem dva roky nepoužila, nenosila atd. půjde pryč. Tedy kromě knížek, své

No schválně, jestli ještě někde na zeměkouli existuje takový blbec, jako jsem já. Aneb "na bakalářku času dost, to stihnu". Haha. Mám 2 měsíce do odevzdání a napsaných mám asi 10 stránek. A ještě jsem nebyla ani na jedné konzultaci. A ta práce není v češtině. Takže samozřejmě vyšiluju. Ale můžu si za to sama.

1. Za svůj život (respektive od chvíle, kdy jsem se naučila číst) jsem přečetla více než 500 knih.

2. Nemám Facebook. Ani jsem si tam nikdy účet nezakládala. Není to nějaká póza, prostě Facebook nepotřebuju, žiju docela dobře i bez něj.

3. Pořád používám svůj starý dobrý tlačítkový Sony Ericsson a děsím se chvíle, kdy přestane fungovat a já si budu muset koupit dotykáč.

Oujé.

Stal se zázrak. Vlastně se staly dva zázraky. První byl ten, že se mi podařilo si všechny zkoušky nacpat do zápočtového týdne a do prvního týdne zkouškového. Dalším zázrakem, mnohem větším, bylo to, že se mi podařilo všechny ty zkoušky udělat napoprvé, což se mi stalo naposled před dvěma roky. Volejte sláva a tři dny se radujte.

Takže mám před sebou čtyři měsíce prázdnin.

 Kdybyste ho viděli, dejte mi vědět. Opustil mě na začátku semestru a od té doby jsem ho neviděla...

Ale vážně. Mám tolik práce, že vůbec nic nestíhám. Tuna úkolů na každý týden, tuna povinné četby z každého předmětu, zkouškové už se zase blíží... makám o sto šest, volný víkend jsem měla naposled někdy v lednu, musela jsem dokonce vypustit i brigádu, protože práce do školy je prostě tolik, že bych to všechno zvládla snad leda v případě, že bych spala tak hodinu denně.

Rozhodla jsem se připojit k projektu Barbary Jane a pomoci tak šířit trochu optimismu :)

Chybička se občas vloudí. Ovšem občas se vloudí i tam, kam by neměla.

Z kuchyně našeho studentského bytu je vidět zajímavá zahrada. Nejsou tam vidět záhony, spíš spousta stromů, keřů a vysoké trávy. Vše působí tak nějak neuspořádaně a zdá se, že o zahradu nikdo nepečuje- vypadá to tam totiž skoro jako někde v džungli. Divoká zahrada v centru velkoměsta. Z ulice ji neuvidíte, je ze všech stran obehnaná vysokými domy.

V té zahradě se nachází něco, díky čemuž by se dala nazvat jako záhadná.

 Zdá se vám ten druhý tvar divný? Jo, mně taky. Nicméně jsem se nedávno ve škole dozvěděla, že slovo ruky skutečně existuje, a je to prosím pěkně toto:

Zajímavé, že? Co se člověk všechno nedozví...

Aspoň to tak vypadá, když stojím na zastávce, čekám na šalinu, která se už blíží, a co nevidím?